Úvodní strana  >  Kalendář akcí  >  Astrofyzikální přednáška: jak pracují zdroje gravitačních vln? (3. díl)

Astrofyzikální přednáška: jak pracují zdroje gravitačních vln? (3. díl)

V rámci Vybraných kapitol z astrofyziky si Vás dovolujeme pozvat na závěrečnou přednášku cyklu na téma Astrophysics of gravitational wave sources, kterou v anglickém jazyce prosloví Ondřej Pejcha z Ústavu teoretické fyziky Univerzity Karlovy v Praze.

Místo konání akce: V Holešovičkách 2, 180 00 Praha, Česká republika
Typ akce: Přednáška
Termín konání akce: 11.12.2018 od 10:40 do 12:10

Přednáškové cykly a mimořádné jednotlivé přednášky spadající pod Vybrané kapitoly z astrofyziky se konají v průběhu výukové části zimního semestru akademického roku (od října do ledna) na půdě Astronomického ústavu Univerzity Karlovy, v posluchárně TAU trojského areálu Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy. Přednáškové cykly se v daném semestru konají většinou tři až čtyři, jsou vždy zaměřeny na jedno téma a skládají se obvykle ze čtyř přednášek. Konkrétní data a časy konání všech přednášek vždy vycházejí z domluvy s přednášejícími a studenty, a mohou být tedy různé i v průběhu jednoho cyklu či semestru. Přednášky jsou veřejně přístupné, všichni zájemci o astronomii a astrofyziku jsou srdečně zváni.

Sylabus poslední přednášky Ondřeje Pejchy:
11.12.2018 10:40
Electromagnetic and multi-messenger signatures of the merger.

Since the class touches upon a number of open problems in contemporary astrophysics, traditional teacher-centered instruction will be supplemented by more hands-on activities like order-of-magnitude calculations.




« zpět na kalendář akcí

Štítky: Přednáška , Astronomický ústav UK, Vybrané kapitoly z astrofyziky


18. vesmírný týden 2024

18. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 29. 4. do 5. 5. 2024. Měsíc bude v poslední čtvrti a je vidět hlavně ráno a dopoledne. Slunce je poměrně hodně aktivní. Večer je velmi nízko Jupiter a ráno extrémně nízko Saturn. Pozorovat můžeme několik slabších komet. Český tým studentů uspěl se svým projektem v Houstonu. Čína chystá start rakety CZ-5 s návratovou misí Chang’e 6 pro vzorky z odvrácené strany Měsíce. Sonda Voyager 1 po pěti měsících opět komunikuje normálně a brzy by měla posílat i vědecká data. Před 70 lety objevil Kuiper měsíc Neptunu Nereida a před 30 lety se k Venuši vydala sonda Magellan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

ic2087

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2024 obdržel snímek „IC 2087“, jehož autorem je Zdeněk Vojč     Souhvězdí Býka je plné zajímavých astronomických objektů. Tedy fakticky ne toto souhvězdí, ale oblast vesmíru, kterou nám na naší obloze souhvězdí Býka vymezuje. Najdeme

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 106

Messier 106 (tiež známa ako NGC 4258) je prechodná špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Objavil ju Pierre Méchain v roku 1781. M106 je od Zeme vzdialená asi 22 až 25 miliónov svetelných rokov. M106 obsahuje aktívne jadro klasifikované ako Seyfert typu 2 a prítomnosť centrálnej supermasívnej čiernej diery bola preukázaná z rádiových vlnových pozorovaní rotácie disku molekulárneho plynu obiehajúceho vo vnútornej oblasti s priemerom svetelného roku okolo čiernej diery. NGC 4217 je možná spoločná galaxia Messier 106. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, GSO 2" komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Siril, Adobe photoshop 169x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 94x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 180 flats, master darks, master darkflats 20.4. až 30.4.2024

Další informace »